Rakouský prapor na pomnících I.

Písek – pomník IR11

Poměrně vzácně je na pomnících v našich zemích vidět rakouský vojenský prapor. Docela náhodou jsem však jeden takový pomník objevil. Je to v podstatě rarita, že se pomník u nás vůbec zachoval – je věnován padlým vojákům c.k. 11 pěšího pluku arcivévody Reiniera ve válce z roku 1859 v Itálii v bitvách u Melagnana a Solferina.

Autorem pomníku je Emanuel Max a slavnostně byl odhalen roku 1861.

Vlastní pomník znározňuje lva (symbol vojáků) bránícího plukovní prapor  před dvěma hady symbolizujícího nepřítele: Francii a Sardinii. Pomník se nachází v Písku a přečkal veškeré režimy v této zemi na svém původním místě.

 

Druhý pomník, na kterém je vidět rakouský vojenský prapor se nachází v Lapidáriu na Pražském výstavišti. Jedná se o pomník maršála Radeckého, který stával původně na Malostranském náměstí v Praze. Tento pomník sice naštěstí nebyl zničen, jako mnoho jiných našimi „vlastenci“, ale na své původní místo se bude vracet s velkými obtížemi. Naše společnost ještě nedospěla k tomu, aby maršála Radeckého uznala jako našeho významného vojevůdce. O tom však píši na jiném místě.

 

Na základě připomínky kamaráda Jiřího Synka doplňuji další pomníky do přehledu o rakouském praporu na pomníku v našich zemích.

Vysokov u Náchoda – pomník jezdecké srážky u Vysokova

Po 11. hodině dopoledne byla svedena velká a krvavá jezdecká bitva mezi rakouskou jízdní brigádou generála Solmse (kyrysnický pluk č. 4 a6) o počtu 660 jezdců, převážně Moravanů, a pruskou jízdní brigádou generála Wnucka (4. a 8. dragounský a 1. hulánský pluk) o 1 350 jezdcích.
Rakušané, vyslaní k podpoře útoku pěchoty, v první fázi bitvy rozprášili nepřátelské pravé křídlo, avšak obchvatem pruského dragounského pluku č. 8 se dostali do kritické situace. Na poslední chvíli je zachránila III. eskadrona 6. kyrysníků, vyslaná od rakouské brigády plukovníka Jonáka, a tak se mohli Rakušané stáhnout k Vysokovu. Pruští dragouni i huláni se po boji soustředili v úžlabině nad Starým Městem, 300 metrů SV odtud. Srážka, která trvala pouze 35 minut si vyžádala na rakouské straně celkové ztráty ve výši 8 důstojníků, 142 kyrysníků a 200 koní. Prusové ztratili 20 důstojníků, 149 mužů a 119 koní.
27. června 1901 byl v místech jezdecké bitvy odhalen monumentální, 13 m vysoký žulový jehlanec, který připomíná hrdinství padlých moravských kyrysníků pluku č.4 a 6. Pomník vytvořil na návrh arcivévody Františka Salvátora brněnský sochař J. E. Tomola. Vpravo od jehlanu byl o několik desítek let později odhalen pomníček dvěma rakouským praporečníkům kyrysnického pluku č. 4, kteří padli při obraně rakouské standarty před nepřítelem.

Na vlastní plastice s vojenskými atributy jsou vidět dvě rakouské jezdecké standarty se stuhami. Plastika je provedena v krásných detailech.

 

Les Svíb u Hradce Králové – pomník 51. pěšího pluku
Nachází se v samém centru lesa Svíb, při Aleji mrtvých. Je věnován všem příslušníkiům 51. pěšího pluku, kteří zde padli 3. července 1866 (celkem 13 důstojníků a 266 příslušníků mužstva). Autorem návrhu pomníku je významný architekt a ředitel Odborné kamenické školy v Hořicích Václav Weinzettl. Pomník byl věnován důstojnickým sborem pluku a byl slavnostně vysvěcen 21. září 1902. Jeho celková výška je 5,4 m.

 

Trutnov Šiberník – pomník generála Ludwiga von Gablenze
Pomník se nachází na vrcholu kopce Šibeník, který se vypíná nad Trutnovem. Je věnován všem důstojníkům a vojákům rakouského X. armádního sboru, kteří ve dnech 27. a 28. června 1866 položili své životy v bojích v okolí Trutnova. Monumentální litinový pomník byl slavnostně vysvěcen 27. června 1868. V roce 1905 byly do krypty, která se nachází v základech pomníku, uloženy ostatky generála Ludwiga von Gablenze, který v bojích u Trutnova velel X. armádnímu sboru.

Nádherně zrekonstruovaný pomník, na kterém jsou opět plastiky s vojenskými atributy a tentokráte stylizovanými rakouskými prapory.

 

Trutnov Jánský vrch – pomník nadporučíka Wowsa
Pomník se nachází na Jánském vrchu nad Trutnovem, nedaleko od Jánské kaple. Je to litinový pomník nadporučíka 3. pěšího pluku Johanna Wowesa, který se vyznamenal 27. června 1866 v boji o Jánský vrch u Trutnova, ale následujícího dne byl smrtelně zraněn u Nového Rokytníku. Jeho tělo se nepodařilo nalézt, a tak byl 27. června 1867 odhalen jeho příbuznými alespoň symbolický náhrobek.

Pod kyrysem je stylizovaná jezdecká standarta se stuhou. Vojenské atributy jsou jak jezdecké, tak pěchotní.

 

Česká Skalice – pomník 15. pěšího pluku
Nachází se na vojenském hřbitově u České Skalice, při silnici na Zlíč. Je věnován padlým příslušníkům 15. pěšího pluku (náležel k brigádě generálmajora Fragnerna v sestavě rakouského VIII. armádního sboru) z bitvy u České Skalice dne 28. června 1866. Pomník byl zřízen důstojnickým sborem pluku v roce 1881.

Na druhé straně pomníku je znázorněn rakouský prapor z odkazem na rok 1809 – bitva u Aspern, který se zapsal významně do kronik 15. pěšího pluku – název pluku „Zach“.

 

Česká Skalice – pomník majora Schnaidtingera
Pomník se nachází na vojenském hřbitově u České Skalice při silnici na Zlíč. Tvoří ho pískovcový náhrobek věnovaný majoru Ludwigu Schnaidtingerovi (v polním tažení roku 1866 setník 1. tř.) od 24. praporu polních myslivců, který padl 28. června 1866 v bitvě u České Skalice.

Zubem času poznamenaný reliéf se stylizovanými rakouskými prapory.

Česká Skalice – pomník 3. hulánského pluku
Pomník se nachází na vojenském hřbitově u České Skalice při silnici na Zlíč. Je věnován příslušníků, 3. hulánského pluku arcivévody Karla padlým v bitvě u České Skalice 28. června 1866.

Na tomto pomníku jsou vidět hulánské píky s praporky. Nejedná se o klasické prapory. Rakouské hulánské praporky však byly ve skutečnosti v rakouských barvách, tzn. černo-žluté a proto zde také řadím tento pomník.

 

Tovačov – ústřední pomník bojiště

Pomník se nachází při silnici z Tovačova na Dub nad Moravou. Je věnován památce rakouských vojáků VIII. armádního sboru padlých v boji u Tovačova dne 15. července 1866. Zřídil ho z výnosu finanční sbírky Moravský spolek podporovací. Ke slavnostnímu odhalení pomníku došlo 13. října 1867.

Na vrcholu pomníku jsou pod vojenskými atributy položeny vojenské prapory a standarty.

 

Křečhoř u Kolína – rakouský pomník bitvy 1757

Pomník stojí na okraji obce Křečhoř nedaleko Kolína, v centru bojiště, kde byla rakouskou armádou pod velením maršála Dauna 18. června 1757 poražena pruská armáda pod velením krále Friedricha II. Autorem návrhu pomníku je významný architekt a ředitel Odborné kamenické školy v Hořicích Václav Weinzettl. Pomník byl zřízen Ústředním spolkem pro udržování válečných pomníků z roku 1866 v Čechách a slavnostně vysvěcen 27. května 1899.

Na zadní straně nádherného pomníku se nachází reliéf s rakouskými pěchotními prapory a jezdeckými standartami v detailním vyobrazení.

Díky vandalům a dalším podobným živlům jsou mnohé plastiky a ozdobné prvky tohoto pomníku nenávratně poničeny. Častý jev chování lidí ve vztahu k pomníkům na celém našem území.

OFF

Categories: Aktuálně.

Honza

2 komentáře to “Rakouský prapor na pomnících I.”