Prezidentská standarta v průběhu času

Každá doba má své symboly a když doba skončí, jsou to právě symboly, se kterými se vypořádáme nejdříve. Dělo se to vždy a dít se to bude.

S koncem monarchie v roce 1918 se odstranily symboly v podobě císařských orlů, žluto-černých praporů, soch císaře atd. S jejich odstraněním však začaly v nově vniklém Československu hádky o podobě nových symbolů republiky. Na jaře roku 1920 vyvrcholily spory v Národním shromáždění. Tyto dohady odstartovaly nikdy nekončící rozbroje mezi českými a slovenskými poslanci. Až 30. března 1920 schválilo NS zákon o státní vlajce a státních znacích (Zákon č. 252/1920). Autorem návrhu vlajky (státní a prezidentské) a znaků (malý, střední a velký znak) byl člen výběrové komise historiků a výtvarníků Jaroslav KURSA. Konečnou podobu pak návrhům dal malíř František KYSELA.

Prezidentská standarta z roku 1920 vypadala takto. Na bílém čtvercovém poli byl umístěn velký státní znak skládající se z předního štítu se stříbrným korunovyným dvouocasým lvem na červeném poli a zadního štítu. Ten se skládal z děleného štítu se znaky korunních zemí: Slovenska, Podkarpatské Rusi, Moravy, Slezska, Těšínsky, Opavska a Ratibořicka. Štíty byly nešeny dvěma štítonoši v podobě dvouocasých lvů. Zde je však malé heraldické nedopatření. Vzhledem k bílému poli vlajky jsou lvi žlutí (zlatí), mají však být bílí (stříbrní). Lvi stojí na bohatých lipových ratolestích, přes které se vine zlatá stuha s modrým nápisem „Pravda vítězí“. Celá standarta je lemována plaménky v národních barvách. Prosazení hesla bylo rovněž obtížné, protože se rovněž někteří poslanci snažili protlačit heslo „ Osvětou ku svobodě“. Nakonec však zvítězilo heslo Pravda vítězí vzhledem ke vztahu k husitské tradici. Přesto bylo rovněž upraveno, protože původně znělo „ pravda Páně vítězí“. Náboženský aspekt tohoto hesla byl potlačen.

01 1918-1939

            Prezidentská standarta poprvé zavlála na Pražském hradu na jaře 1920. Tuto standartu začal používat prezident T.G. Masaryk, E. Beneš a zpočátku i E. Hácha.

Po podepsání Mnichovské dohody v září 1938 západními mocnostmi a nacistickým Německem byl osud Československa zpečetěn. Završení zániku Česko-Slovenska (název po Mnichovu) bylo provedeno obsazením republiky 15. března 1939. Dnem 16. března byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a nové protektorátní symboly byly ustanoveny Vládním nařízením č. 222/1939 ze dne 10.8.1939. Jím se stanovila prezidentská standarta v tomto provedení: na bílém poli se nachází čtvrcený znak 2x český korunovaný lev (odlišnosti ve tvaru jazyka a zlaté zuby) a 2x moravská orlice (změna vzhledu orlice s jemným šachováním). Nápis se stuhou zmizel. Plamenné lemování bylo rovněž drobně pozměněno: barvy měly jiné pořadí a plaménky byly oproti ostatním prezidentským standartám otočeny. Na výtvarném provedení se podílel heraldik K. Schwarzenberg (1911-1986), který má hlavní zásluhu na tom, že se na znaky a standartu nedostaly fašistické symboly, jak bylo v některých návrzích předkládáno.

02 1939-1945

Po osvobození Československa v roce 1945 se na Hrad vrací standarta v podobě z roku 1920. Ve své pobobě vydrží i v letech 1948 až 1958, kdy byli prezidenty K. Gottwald, A. Zápotocký a zpočátku i A. Novotný. Nikomu nevadilo, že na standartě je stále znak už nám nenáležijící Podkarpatská Rusi. V tichosti, bez vědomí veřejnosti, byly Zákonem č. 163/1960 ze dne 17.11.1960 zavedeny nové podoby státních symbolů. Na prezidentské standartě byl umístěn dvouocasý lev už bez korunky, která byla nahrazena červenou hvězdou. Lev byl položen na červený štít ve tvaru pavézy. Na hrudi lva se pak nacházel zcela změněný slovenský znak. Před siluetou Kriváně jsou naznačeny plameny vatry místo dvojitého kříže. Rovněž byla změněna barvy stuhy. Na lipových ratolestích  byl zlatý nápis „Pravda vítězí“ na červeném podkladu. Plaménky okraje byly nahrazeny kosodélníky v národních barvách.  O změně státních symbolů se krátce uvažovalo za prezidenta L. Svobody, ale k tomu nedošlo. Podoba znaků i vlajek zůstala nezměněna až do roku 1990.

03 - 1960-1990

Se vznikem České a Slovenské Federativní Republiky se v únoru 1990 sešla komise, aby vyřešila spory o podobě symbolů republiky mezi českými, moravskými a slovenskými poslanci. Ve FS se rozpoutala bitva, proti které byl boj o vzhled symbolů v roce 1920 pouze „nevinné handrkování“. Největší spor byl o prezidentskou standartu a federální znak. Slováci požadovali vše napůl, tzn. že i heslo na prezidentské standartě mělo být jak česky tak i slovensky. Nakonec se to vyřešilo použitím hesla v latině – „Veritas Vincit“. To bylo na červené stuze, která byla podložena pouze párem lipových listů. Velký znak byl v podobě čtvrceného štítu s poli 2x stříbrný korunovaný lev a 2x slovenský znak v podobě siluety Tater a převýšení dvojjitým křížem. Lemování bylo vráceno na plaménkové v národních barvách. Autorem grafické podoby je J. Skalník. Toto vydrželo pouze krátce a rozdělením Československé Federativní Republiky zanikla i tato podoba znaků a vlajek.

12 Veritas Vincit

Zákonem č. 3/1993 Sb. České národní rady ze dne 17. prosince 1992 „O státních symbolech České republiky“ byla ustanovena dnešní podoba státních symbolů. Jejich autorem je pan Jiří LOUDA, který v současnosti žije zde v Olomouci.

05 Jiří Louda

pan Jiří Louda

Podoba prezidentské standarty vychází z heraldických tradic. Na bílém poli standarty je ve čtvrceném štítu 2x český korunovaný lev, 1x moravská orlice a 1x slezská orlice. Na zjednodušených lipových ratolestích je položena červená stuha  s bílým (stříbrným) nápisem „Pravda vítězí“. Lemování zůstalo zachováno plaménkové, v národních barvách.

04 - Současná prez vlajka

Použití prezidentské standarty upravuje zákon č.352/2001 Sb.

Zajímavosti:

Výhradním dodavatelem prezidentských standart byl svého času dnes už neexistující podnik Hedva Zábřeh na Moravě. Celkem se v Zábřehu vyráběly tři druhy velice kvalitních prezidentských standart – autostandarty, prezidentská vlajková standarta (prapor) a standarta pro přítomného prezidenta např. v divadle nebo u jiných příležitostí. Dnes mi výrobce standart není znám.

06 TGM Hodonín

Detail standarty: Standarta pro prezidenta T.G.Masaryka, vyšita ženami rodiny Pechů z Hodonína, prezidentovi předaná v den jeho sedmdesátých narozenin. Na krátký čas vlála nad Hradem, protože oficiální standarta ještě nebyla vyrobena. Potom byla umístěna v jedné z reprezentačních místností s oznámením: Dar hodonínských občanů velkému synu. Po smrti T. G. Masaryka byla vrácena rodině Pechů, která ji za nacistické okupace ukrývala zakopanou na svém pozemku.

Malá prezidentská standarta

07 malá standarta

Původní prezidentská standarta prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, vyrobená v roce 1920. Jednalo se o základní standartu prezidenta Československé republiky, která jej následovala při veškerých ceremoniích, návštěvách i jiných příležitostech. Standarta byla umístěna na žerdi, kterou dodnes používá Hradní stráž při slavnostním střídání stráže ve 12:00 hod. na prvním nádvoří Pražského hradu. Na žerdi je okrasným písmem napsáno „Svému vrchnímu veliteli věnuje československá branná moc“. Žerď přežila zázrakem všechny totalitní režimy v naší zemi a u příležitosti slavnostního shromáždění k výročí úmrtí prezidenta T.G. Masaryka v roce 2007 se na ní původní standarta vrátila poprvé po sedmdesáti letech. Dnes je pro ceremoniální účely používána replika této standarty.
Na obou stranách standarty je umístěn ručně vyšívaný velký státní znak, který směl používat jen Prezident republiky a Národní shromáždění. Na straně k žerdi je na standartě umístěno, na čtyřech místech rovnoměrně, po třech delších fáborkách v barvách národní trikolóry, k upevnění na žerď.
Standarta byla do sbírek VHÚ Praha převedena v roce 1953 z Kanceláře prezidenta republiky. Druhá, dosud známá prezidentská standarta, byla VHÚ zakoupena v roce 2009 z pozůstalosti prvorepublikového příslušníka Hradní stráže, avšak v daleko horším stavu a bez připevňovacích fáborků.

VHÚ vlastní i několik prezidentských autostandart.  Ze soukromé sbírky byla do sbírek VHÚ zakoupena v roce 2007 autostandarta, kterou používal prezident T.G.Masaryk i E. Beneš.

Autostandarta TGM a Beneše

Zdroj informací a foto u zajímavostí je VHÚ Praha

V letošním roce proběhla na Hradě oslava 95. výročí založení hradní stráže. Při slavnostním nástupu současné hradní stráže společně s vojáky v historických uniformách byly rovněž představeny prapory a to jak prezidentské standarty, tak i historické prapory hradní stráže.

Jezdecká stráž prezidentské standarty

malá jezdecká prezidentská standarta při přehlídce v r.1936 a 2013

Standarta na Hradě velká

současná velká prezidentská standarta na Hradě a autostandarta

08 malá standarta

malá prezidentská standarta – dnešní replika

Jak je tedy vidět, byl vývoj a vzhled prezidentské standarty od roku 1918 poměrně složitý a komplikovaný. Je to jeden z našich národních symbolů a prezident, který tuto standartu užívá, by se měl podle toho i náležitě chovat. Bohužel prezidentům poslední doby jaksi slušnost a poctivost unikla. Právě proto se na internetu dnes dají najít obrázky nelichotivě upravených prezidentských standart. Ty zde však dávat nebudu, kdo chce, tak si je najde.

Dalším nepěkným příkladem toho, jak si naši vrcholní představitelé váží národních symbolů je ztráta předlohy státního znaku. V roce 1993 zapůjčil vedoucí legislativního odboru Sněmovny grafickou předlohu státního znaku Kanceláři prezidenta republiky. Od té doby se po státním znaku jakoby slehla zem. Hrad a Sněmovna se navzájem obviňují ze ztráty státního symbolu. Sněmovna si navíc se ztrátou příliš těžkou hlavu nedělala. Nechala si od autora předlohy pana Jiřího Loudy vyrobit novou. Toto proběhlo tiskem v roce 2006 a pokračovalo v roce 2008. Tehdejší ministr Cyril Svoboda řekl: „Jsme jedinou zemí, která nemá originál státního znaku“. Od té doby je „ticho po pěšině“ a nepodařilo se mi dohledat, zda byl originál nalezen.

OFF

Categories: Aktuálně.

Honza