Bitva u Santa Lucie 1848

Bitva se odehrála 6. května 1848 u osady Santa Lucie, dnes již začleněné do Verony. Rakouské vojsko pod vedením maršála Jana Josefa Václava Radeckého zde porazilo dvakrát silnější sardinskou armádu krále Karla Alberta.

Sardinské vojsko od 10. dubna tábořilo v okolí pevnosti Peschiera a při snaze prolomit Radeckého postavení dál na východ se střetlo 6. května s částí Radeckého armády u veronského předměstí Santa Lucia. Sardinský král měl k  dispozici 50 tisíc vojáků a 60 děl, Radecký měl 17 tisíc mužů a 54 děl. Na přímou obranu Santa Lucie byla vyčleněna Strasoldova brigáda s 2300 muži a 6 děly. Další rakouské pluky a brigády byly umístěny ve Veroně a později byly vyslány posílit bojující jednotky. Útok sardinských vojsk začal ráno o sedmé hodině. Nejzuřivější boj se rozpoutal u zdí vesnického hřbitova, který bránily dvě setniny 10. praporu polních myslivců (10. FJB) pod vedením plukovníka Kopala, rodáka z jihomoravských Ctidružic nedaleko Znojma. V průběhu bitvy vzdoroval Kopalův prapor sardinským ztečím plné tři hodiny. V odpoledních hodinách se početně silnější sardinské oddíly rozhodly pro obchvat hřbitova, ovšem prapor se stáhl do nové pozice za hřbitovem. Teprve příchod rakouských posil z pevnosti Verona donutil demoralizované a vyčerpané sardinské vojáky v odpoledních hodinách k ústupu a vyklizení pozic u Santa Lucie.

C. k. 10. myslivecký prapor po bitvě obdržel několik vyznamenání za udatnost. Bitva byla prvním vítězstvím rakouských zbraní ve válce se Sardinií v roce 1848.

Jako 17-ti letý se bitvy účastnil arcivévoda František Josef I.

01 Ludwig Braun - bitva u Santa Lucia 1848

Obraz Ludwiga Brauna, „Arcivévoda František Josef v bitvě u Santa Lucia dne 6.5.1848“,
Kvaš na papíře. Budoucí císař stojící na žebříku sleduje blížící se sardinská vojska, zatímco důstojnický čekatel kadet Zwierzina, pobočník hraběte Mensdorff-Ponillyho poukazuje na nebezpečí, kterému se arcivévoda František Josef vystavuje. O několik minut později, co František Josef opustil toto místo, dopadla na místo jeho pobytu střepina granátu. Vpravo vede major Kortz na koni 45. pěší pluk jako posilu bojujícím rakouských vojskům. (Ve schematizmu 1847 je uveden jako kapitán).

03 Braun-bitva u Santa Lucia 1848 - detail FJ

detail z obrazu – arcivévoda František Josef pozoruje bojiště

02 Braun-bitva u Santa Lucia 1848 - prapor

praporečník IR No.45, prapor se zdá být namalován správně, měl by to být M1836

Další vyobrazení, které se mi podařilo najít, ukazuje bojiště z pohledu sardinských vojsk, rovněž je nezřetelně vidět rakouský prapor před zvonicí kostela.

04 Santa Lucia

Na bojišti se dnes rovněž nacházejí dva pomníky, které jsou věnovány rakouským vojskům. Nacházejí se na hřbitově Santa Lucia a jedná se o pomník věnovaný všem padlým rakouským vojákům a pomník 10. FJB.

06 Rakouský pomník 05 Rakouský pomník 10 FJB

Další památky, vztahující se k tomuto bojišti, najdeme v HGM Vídeň a to šavli Karla Alberta, kterou odevzdal maršálu Radeckému (předpokládám, že po jeho prohrách u Custozzy a Novary v rove 1849 a jeho následné abdikaci) a pamětní zdobenou trubku plukovníka Kopala.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Trubka

trubka byla předána 10. FJB jako pocta plukovníku Kopalovi za hrdinství při italském tažení a za útok na Monte Berico (poblíž Vicenzy, 10.6.1848) kde padl

Podařilo se mi rovněž dohledat prapor, který věnovaly milánské ženy sardinskému králi Karlu Albertovi v roce 1848.

09 Prapor 1848 Karel Albert

OFF

Categories: Aktuálně.

Honza