Prapor kroměřížského střeleckého sboru 1637

Pravděpodobně v první polovině 16. století na popud některého olomouckého biskupa vznikl v Kroměříži střelecký sbor po vzoru moravských královských měst. Úkolem tohoto sboru mělo být nejen dodržování pořádku ve městě v době ohrožení ale také vykonávání osobní arcibiskupské gardy při církevních oslavách či významných panovnických návštěvách v Kroměříži.

Střelci byli jednotně vystrojeni a vyzbrojeni a rovněž vlastnily v průběhu staletí i několik praporů. Do dnešních dnů se dochoval prapor datovaný rokem 1637. Ostrostřelci a ozbrojení měšťané pak pod tímto praporem bránily své město, jak uvádí F.V.Peřinka ve své „Historii města Kroměříže“. Uvádí, že 25. června 1643 se postavili na městské hradby ozbrojení měšťané a hájili město pod vlastním praporem. V poznámce je uvedeno: Prapor měl nápis „Vivat Leopold. Guild. Archid. Aust. Succurre! Vis est ardentior intus“, v překladu: „Ať žije Leopold Vilém, arcikníže Rakouský, Pomoz! Uvnitř je ohnivější síla“. Jako další letopočet použití praporu při obraně města se uvádí rok 1664, kdy hrozilo městu turecké nebezpečí a biskup Liechtenstein povolal kroměřížské měšťany k obraně. Letopočet udělení praporu sboru je v přímé souvislosti s nástupem olomouckého biskupa arcivévody Leopolda I. Viléma, bratra císaře Ferdinanda III., do úřadu v Olomouci.

arcivévoda Leopold I. Vilém

Rozměr praporu je 160 x 163 cm, sešitý ze tří pruhů červeného hedvábí a dvou pruhů bílého hedvábí. Uprostřed praporu je hořící srdce a nápisy zmíněné výše. V průběhu staletí a v důsledku poškození bílých pruhů byl prapor zřejmě opraven, ale malba už doplněna nebyla. Tato malba srdce se nikde nezachovala a proto jsem musel vycházet pouze ze zbytku malby na praporu a chybějící část doplnit tak, aby malba odpovídala. Po konzultacích s církevními odborníky jsem zvolil výslednou variantu srdce.

V levé části obrázku je originál praporu, v pravé části pak jeho replika.

Žehnání praporu proběhlo 20. května 2017 v kostele sv. Mořice.

OFF

Categories: Aktuálně.

Honza