Špice

Praporové špice tvoří nedílnou součást praporu upevněného na žerdi. Nejčastěji byla zhotovena z mosazi, většinou pak zlacená.

V armádě Habsburské monarchie v letech 1700 – 1918 byla špice nejčastěji ve tvaru lipového listu, či protáhlé kapky, na kterém byl z jedné straně vyryt císařský orel, většinou pak s iniciály panovníka (M.T., J II, L II, F I/II, FJ). Na druhé straně špice se pak mohly vyskytovat motivy svatých nebo císařská koruny nad panovnickými iniciálami. Často pak byl okolo okraje vyryt nějaký citát nebo heslo. Přesný vzor pro špice nebyl dán. Vyjímečně se mohly vyskytovat u regimentů vyřezávané špice. Honosné vyřezávané špice pak byly určeny pro císařskou Leibgarde. Zajímavostí je, že v pařížské Invalidovně jsou uloženy ukořistěné špice rakouských praporů z napoleonských válek, na kterých se však vyskytují i iniciály panovnice Marie Terezie nebo Josefa II, přestože už v tomto období dlouho vládl František I./II. V době panování císaře Františka Josefa I. se používaly u regimentů špice s plastickým provedením císařského orla na jedné straně a tvarovanými plastickými iniciálami panovníka na druhé straně.

01 fahnenspitze

Ve Francouské armádě v letech  revolučních válek (1792 – 1802) byly na žerdích použity poměrně jednoduché tvarované špice bez rytin, které nahradily původní královské špice. Ke špicím se přivazovala tzv. kravata ve francouzských národních barvách se zdobnou šňůrou. Se zavedením praporu M1804 byly regimentům předány na žerdích pozlacené bronzové císařské orlice. Orlici vytvořil Pierre-Philippe Thomire podle původního výkresu Antoine-Denis Chaudeta. Dne 5. prosince 1804, během vojenského ceremoniálu v Champ de Mars byly regimentům předány nové plukovní prapory s Napoleonovým proslovem: “  Vojáci, toto jsou Vaše prapory. Tyto orlice budou vždy sloužit jako místo shromaždění. Budou tam, kde to váš císař považuje za nezbytné pro obranu svého trůnu a svého lidu. Musíte přísahat obětovat svůj život k jejich ochraně a vést je neustále vaší odvahou na cestě k vítězství …  „. Pokud jednotka orlici ztratila v boji, novou nedostala dřív, než svým hrdinstvím dokázala, že je hodna nové orlice.

První orlice – model 1804: zlacený bronz 21 x26 cm,  dokonalé rytí detailů povrchu orlice, jazyk v zobáku samostatný, vřeteno skoro souběžné s podélnou osou orlice. Hmotnost:1,850 kg až2 kg.Číslo na boxu většinou pouze vpředu i když předpis nařizoval i číslo na zadní straně boxu pod orlicí.

Italská orlice od Francesconiho z Milána v r.1809 pro italskou císařskou gardu (lehce odlišná).

Druhá orlice – model 1810-11: lehce zjednodušená a odlehčená, hmotnost: 800g, vřeteno je více vyoseno, jazyk orlice v zobáku není samostatný, detaily rytí jsou méně výrazné.

Třetí orlice – model 1815: postoj orlice více kompaktní – pařáty přitisknuté k tělu, kratší křídla, zobák téměř uzavřen, silnější vřeteno, celkové provedení je méně pečlivé. Hmotnost:1,450 kg, výška orlice 18 –20 cm. Tento model nahradil původní ztracené a zničené orlice. Byly udělované v době 100 denní vlády Napoleona. Po pádu Napoleona roku 1814 se do čela Francie postavil Ludvík XVIII. Přestože ponechal v platnosti téměř všechny napoleonské instituce tak nechal zničit většinu orlic. Pouze malý počet byl zachráněn. V roce 1815 se proto narychlo začaly odlévat orlice M1815. Po bitvě u Waterloo bylo mnoho orlic opět zničeno – téměř 100.

Každá orlice – model 1804 se skládá ze 6-ti částí:

  • tělo orlice – přední a zadní část + levý pařát,
  • pravý pařát,
  • vřeteno,
  • základový box – krabička se třemi šrouby,
  • spodní deska krabičky se čtyřmi šroubky,
  • objímka pro žerď

Vše je pečlivě specificky značeno, aby nedocházelo k záměnám dílů z jednotlivých orlic.

Do dnešní doby se z 1000 vyrobených kusů orlic dochovalo cca 138 kusů různých modelů. Z toho se 88 kusů nachází především ve Francii jak v muzeích, státních institucích tak i soukromých sbírkách. Pokud se na nějaké aukci objeví kompletní originál orlice model 1804, jeho vyvolávací cena se pohybuje kolem 70 – 75.000 Euro. V dalších státech Evropy pak najdeme orlice ukořistěné v době napoleonských válek. V Rusku je 23 orlic, v Rakousku 5 ks, ve Velké Británii 14 ks, v Německu 3 ks apod. Celkem je jich 50 ks. V záznamech v celé Evropě je však uvedeno ještě dalších 40 ks orlic, které se však v průběhu doby ztratili. Převážně pak za II. světové války.

Zajímavé je srovnání přístupu k hodnotám praporů. V armádě Habsburské monarchie byl nejvíce ceněn a bráněn vlastní prapor. Často se stalo, že při jeho záchraně byl prapor stržen ze žerdi a prapor se schoval na vlastním těle aby nepadl do nepřátelských rukou. V napoleonské armádě byla bráněna nejvíce orlice. Vlastní prapor byl brán jako spotřební výstroj.

V ostatních armádách – ruské, pruské, saské apod. byly špice podobné jako v armádě Habsburské monarchie. Tzn. mosazné, zlacené provedení ve tvaru protáhlé kapky. Více pak byla uplatněna řezba orla či iniciál panovníků. Běžné však byly ryté špice se znaky, korunami a iniciálami panovníků.

Dodatek:

podařilo se mi najít zajímavé foto orlice z praporu, kterou používal za své vlády Maxmilián I. Mexický. Bližší podrobnosti však nejsou známé.

Další pěkný carský orel – M1830

Pruský orel – Hohenzollern (bez datace)

Doplnění obrazové galerie praporových špic a zakončení žerdí:

03 špice

 

2 komentáře to “Špice”

  • RadimDufek napsal:

    Dobrý den, jen malá připomínka. Rakouské špice z období koaličních válek máte myslím přehozené. Císař František se do roku 1806 psal nejdříve jako II. – císař Svaté říše římské (tento titul sám zrušil) a od tohoto roku už jen I. – jako císař rakouský (nemluvě o výtvarném provedení iniciály).
    Pruská špice datovaná 1780 byla používána už od roku 1740 po nástupu Fridricha II. (šifra FR) ve stejné podobě.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *